Když promluví podvědomí: Jak se vnitřní zvířata naučila spolupracovat

🟣 Když promluví podvědomí: Jak se vnitřní zvířata naučila spolupracovat
Někdy ke mně klienti přicházejí s konkrétním tématem. Procházejí náročným obdobím, něco se v jejich životě opakuje nebo chtějí lépe porozumět tomu, proč v určitých situacích reagují stále podobně.
A někdy se stane něco úplně jiného.
Během jednoho prožitkového setkání jsem měla pocit, že tentokrát nejde o hledání jednoho konkrétního problému.
Jako by se jednotlivé části vnitřního světa člověka potřebovaly především potkat a vytvořit tým.
Při práci s vnitřními zvířaty vycházím z energetické skladby člověka. Jednotlivá zvířata používáme jako symboly různých způsobů přemýšlení, reagování, komunikace a zacházení s vlastní energií.
Tentokrát se postupně objevili Vepř, Pes, Myška a Kohout.
Každý přinesl svůj vlastní příběh.
Vepř – klid a bezpečí
Vepř byl klidný.
Nepotřeboval nic dokazovat.
Připomínal bezpečný domov – místo, kde se člověk může zastavit a nadechnout. Měl v sobě hlubokou důvěru, že všechno má svůj čas.
Pes – ten, který všechno hlídá
Pak přišel Pes.
Nebyl to veselý domácí mazlíček. Spíš zkušený ochránce, který měl pocit, že musí hlídat úplně všechno.
Jako by dlouhé roky nesl odpovědnost za celý vnitřní svět svého majitele.
Byl unavený, ale přesto nepovolil.
Jako by věřil, že kdyby na chvíli polevil, všechno se zhroutí.
Myš – jemnost není slabost
Do této energie vstoupila Myš.
Ne jako někdo slabý, ale jako symbol jemnosti.
Připomněla, že síla nemusí být vždy hlasitá. Někdy vzniká právě z klidu, citlivosti a schopnosti vnímat detaily.
Nakonec si ji klient sám položil ke svému srdci.
Právě tam cítil, že patří.
Kohout – jasnost a vyjádření
Nakonec se objevil Kohout.
Přinesl řád, jasnost a schopnost pojmenovat to, co člověk skutečně potřebuje.
Vnímala jsem, že právě toto téma může být pro klienta důležité i v každodenním životě – dokázat říct, co potřebuje, jasně a přitom v klidu, bez neustálého vysvětlování a obhajování.
Když každý dostane svou roli
Během celého setkání jsme neřešili jeden velký problém.
Postupně jsme sledovali něco mnohem zajímavějšího.
Jednotlivá zvířata jako by si začala rozdělovat své role.
Pes už nemusel zachraňovat celý svět.
Vepř přinášel pocit bezpečí.
Myš připomínala citlivost a jemnost.
Kohout přinášel jasnost a směr.
Najednou nebylo potřeba, aby jedna část osobnosti dělala práci za všechny ostatní.
Na samém konci setkání klient popsal obraz, který mě hluboce oslovil.
Stál uprostřed kruhu. Kolem něj byly provazy podobné konstrukci stanu. Každé zvíře mělo své místo.
Všechno drželo pohromadě.
Nebyl tam chaos ani boj.
Jen spolupráce.
Pro mě se tento obraz stal krásnou metaforou vnitřní rovnováhy – chvíle, kdy žádná část nemusí zvládnout všechno sama.
Co mi tento příběh ukázal
Často máme pocit, že musíme změnit sami sebe.
Možná ale někdy nepotřebujeme být někým jiným.
Potřebujeme lépe poznat jednotlivé části svého přirozeného nastavení a dovolit jim, aby každá využila to, v čem je dobrá.
Je to podobné jako v orchestru.
Nepotřebujeme, aby všechny nástroje hrály stejnou melodii.
Potřebujeme, aby každý zahrál svůj vlastní part a přitom slyšel ostatní.
Co si z tohoto příběhu můžete odnést Vy
Možná i Vy máte pocit, že na svých bedrech nesete příliš velkou odpovědnost.
Možná jedna část Vaší osobnosti neustále organizuje, kontroluje nebo zachraňuje, zatímco jiné zůstávají potichu.
Zkuste se na chvíli zastavit a položit si jednoduchou otázku:
Která moje vnitřní část je dnes unavená, protože už příliš dlouho dělá práci za všechny ostatní?
A můžete přidat ještě jednu:
Kterou svoji část bych naopak potřeboval/a pustit více ke slovu?
Někdy právě taková otázka otevře úplně nový pohled na sebe.
Poselství dne
Vnitřní síla nemusí znamenat, že jedna část osobnosti zvládne všechno sama.
Může vznikat právě tehdy, když každá část dostane své místo a svůj úkol.
Jak pracuji
Příběhy v této poradně vycházejí ze skutečných setkání s klienty. Jména i některé okolnosti měním, aby zůstalo zachováno jejich soukromí.
Při prožitkovém setkání s vnitřními zvířaty pracujeme s obrazy, symboly a zvířecími archetypy vycházejícími z energetické skladby člověka.
Nejde o to obrazy hodnotit jako správné nebo špatné. Vnímáme je jako prostředek k sebepoznání a k hlubšímu porozumění vlastním reakcím, potřebám a vnitřním vzorcům.
Setkání má charakter osobního rozvoje a sebepoznání. Nejedná se o psychoterapii, psychologickou diagnostiku ani zdravotní službu.
➡ Navazující služba: Setkání s vnitřními zvířaty
Další článek v poradně:
Když promluví podvědomí: Co mi lidoop ukázal o odpočinku.
